Milkie, která o sobě tvrdí, že je bývalá modelka, a Sam, kytarista dnes už neexistující rockové kapely Dead!, nám před vystoupením na Rock for People prozradili, že jsou trochu brzdy, a tak očekávaná nahrávka nejspíš vyjde až začátkem příštího roku.
Jak je patrné z rozhovoru, kariéru si naplánovali a krok za krokem jdou nekompromisně za úspěchem. Drží si image „já jsem hvězda, tak se podle toho ke mně koukej chovat“. A funguje jim to. 14. srpna měli v Praze předskakovat svým milovaným Limp Bizkit. Koncert je odložen na neurčito a v jaké roli sem nakonec Wargasm přijedou příště? I to bude zajímavé sledovat.
Ještě letos v létě byste měli vydat nahrávku Explicit: The Mixxxtape…
Sam: Nebude to debutové album v pravém smyslu. Spíš EP. Songy, které už hrajeme na koncertech a řadu z nich jsme taky natočili ve studiu. Ale protože jsme chtěli mít pro lidi něco uceleného, upravili jsme je a přidali i něco nového, ale není toho moc. Prostě jsme si pohráli, zaexperimentovali se starším materiálem a zjišťovali, jestli vůbec má smysl něco takového vypustit ven. Zkusili jsme to, zjistili, že ano, a je to.
Milkie: Letos jsme odehráli spoustu koncertů, z toho řadu poměrně velkých, takže jsme zaujali velké množství lidí. Máme nové fanoušky a hlavně já jsem pro ně chtěla mít něco hmatatelného. Jsou tam nějaké staré songy, nějaké nové songy, všechny dohromady na jednom místě.
Mají sice píseň tohoto názvu, ale pyro zatím na koncertech nepoužili. Je to jeden z dalších plánovaných kroků.
A na debutu, který tedy přijde až později, budete ještě něco dodělávat?
Sam: Myslím, že ne. Už je hotový, ale my jsme strašně nerozhodní a všechno nám šíleně trvá, takže v tomto případě jsme zatím nebyli schopní se rozhodnout, co tam všechno necháme a co vyhodíme. To je jediná potíž a důvod, proč tady nemůžu na vás vybalit přesné datum.
Milkie: Podle mě ještě musíme napsat baladu. Nevím, kam a jestli vůbec by se nám hodila do setlistu.
Sam: Ale Slipknot to vymysleli, Bizkit to vymysleli, my to taky vymyslíme.
Řekli jste, že nevydáte desku, pokud nebude tak dobrá jako Hybrid Theory od Linkin Park. Nebylo to příliš odvážné prohlášení?
Milkie: To jsem řekla já. Teď budu muset všude trousit, že je fakt dobrá, že je zatraceně dobrá, povedla se. Nebo jinak: Když už jsem to vyřkla, tak to tak, kurva, bude!
Nějaká zajímavá spolupráce, hostovačka?
Milkie: No, vlastně…
Sam: Neříkej to!
Je to už víc než rok, co jste někde vyslovili přání jednou si zahrát s vašimi idoly z Limp Bizkit. Letos s nimi pojedete už druhé turné. Je to splněný sen?
Sam: Je to fajn. Nechci být zase až takový egoista a tvrdit, že jsem to věděl od začátku. Nicméně, nedávno jsme při koncertování vydali pár nových songů a mají úspěch. Že byl můj pocit správný, se potvrzuje i tím, že letos hrajeme na velkých festivalech, a ano, jedeme s Bizkit. První náznaky toho, že to tak fakt bude, se objevily, když jsme vydali první singly a vyprodali The Underworld v londýnském Camdenu, klub, který je něco jako srdce alternativní hudby.
Začínali jste v mini klubech, letos hrajete na středních a velkých pódiích na festivalech.
Co vás baví víc?
Milkie: Malé kluby jsou cool, ale už tam nepatříme. Už jsme je dávno přerostli a víc nám to sluší na velkých pódiích.
Sam: V klubech je to víc na dřeň, je tam sranda, jenže my zníme líp s pořádným péáčkem, když je to zatraceně nahlas. Celkově líp fungujeme na velké stagi. Festivaly nás baví, ale jsou poněkud zrádné.
V čem?
Sam: Je tam spousta lidí a přijdou se podívat na zajímavou kapelu. To ale neznamená, že u ní zůstanou, protože to můžou být jen náhodní zvědavci a čumilové. Rozhodující je, kdo přijde na vaši vlastní show. Teprve tam vidíte své skutečné publikum.
A jaké tedy je to vaše publikum? Kdo na vás chodí?
Sam: Je to šílený mix lidí. Naprostá všehochuť. Mladé páry, mladí lidé, kteří jdou
na naši show jako na první velký koncert v životě, taky takoví ti velcí metaloví týpci a do toho spousta queer teenage punkerů.
Milkie: A to se nám líbí.
Jdeme chronologicky proti proudu. Jak jste se vlastně vy dva dali dohromady?
Milkie: Lidi se prostě potkávají.
To je z Pulp Fiction.
Milkie: Cože?
„Mluví se v cože…“ Je to věta z filmu Pulp Fiction.
Milkie: Fakt? Super! Líbila se mi jeho kapela Dead!
Sam: Ne, tobě se nelíbila.
Milkie: Ale ano, i mně se líbila, ale mému klukovi mnohem víc. A právě on nás představil.
To se lidem děje dnes a denně, ale kapela, které jsou záhy plná média a jezdí evropská i americká turné, z toho většinou nevzejde.
Sam: Moje kapela se před čtyřmi lety náhle rozpadla. Byl jsem hlavní skladatel a neuměl jsem si představit, že bych měl vytvořit cokoli nového pro někoho jiného. Pak jsem si nějak uvědomil, že bych rád spolupracoval s ženským hlasem. A měl jsem na mysli konkrétní hlas. Ten její. Jednoho dne jsem se opil…
Milkie: Napřímo mi napsal a nadhodil, že taky doufá, že na něco hraju. Hrála jsem. A Wargasm byli na světě.
Mluví se o vás i jako o obrození nu metalu. Vaše tvorba je mu ale dost vzdálená.
Sam: Je to možná spíš myšleno jako o new, ne nezbytně nu. Spojujeme všechno možné, inspiruje nás kdekdo a kdeco. Nemyslím si, že jsme nějak originální, ale právě teď nejspíš originálně působíme. Hlavně to musí být zábava – pro nás i pro lidi.
Jak došlo k tomu, že první píseň, se kterou jste byli spokojení, nebyla vaše?
Sam: Natočili jsme a pustili ven pár příšerných věcí, za které se teď skoro až stydíme. Pak jsem jednoho dne na party uslyšel Lap-dance od N.E.R.D. a ta mě doslova uhranula. Museli jsme udělat cover. Lapdance je naše startovní čára.
Cizí písnička?
Sam: Nevidím na tom nic špatného. Pokud sami nemáte pořádně našlápnuto a nejste si jistí směrem, kterým vyrazit, je nejlepší možné řešení udělat předělávku písně, která představuje přesně to, co byste sami rádi dělali.
Milkie: V tu chvíli jsme věděli, že chceme dělat tvrdou a sexuální muziku.
Čím to, že holky hrají většinou na baskytary a ne na kytary, když basa má mnohem tvrdší struny?
Milkie: Nevím. Zkoušela jsem hrát i na kytaru, ale byla jsem fakt příšerná. S basou je to lepší. Každopádně spousta holek a žen díky mně poprvé v životě viděla ženu s kytarou.
Vždyť kytaristek a baskytaristek je už v dnešní době poměrně hodně.
Milkie: Ale já jsem byla první. Změnila jsem jim životy.
Koncertujete v pětičlenné sestavě, ale oficiálně zůstáváte duem. Neplánujete se rozšířit?
Sam: Určitě ne. Už tak je někdy náš tvůrčí chaos neusměrnitelný. Tak, jak to je, nám to funguje dokonale.
Milkie: Jenže na pódiu nemůžeme hrát na několik nástrojů najednou, a proto potřebujeme další lidi.
Při koncertech ale nehrajete vůbec. Jen Milkie se občas chopí baskytary spíš jako módního doplňku.
Sam: Děláme show!
Seznamte se
Wargasm jsou britské elektronické punkrockové duo z Londýna. Tvoří ho kytarista a skladatel Sam Matlock a zpěvačka a baskytaristka Milkie Way, začínající modelka, která před jejich setkáním s vášní obcházela rockové koncerty a zvěčňovala je jednorázovým fotoaparátem. Existují zhruba čtyři roky, vydali přes deset samostatných singlů, ještě toto léto by měli nabídnout EP a snad začátkem příštího roku první plnohodnotné album. Britská hudební média jim předpovídají hvězdnou budoucnost.