Když The 1975 vydali své poslední album Notes on a Conditional Form, nacházel se svět na počátku pandemie. Deska byla svým způsobem nekrologem pro společnost stojící na prahu zásadních změn, a to z hlediska absolutně jiného životního stylu, ale i co se týče přístupu k problematice lidských práv, klimatu a podobně. Pro kapelu to byl také konec jedné éry, spíše životní než primárně hudební. Novinka totiž čerpá ze zlatého fondu The 1975 a zvukově navazuje na ty nejvýznačnější momenty z předchozích alb.
Kapela proto desku pracovně pojmenovala At Their Very Best, což by se dalo přeložit jako Ve vrcholné formě. The 1975 tím ale nutně nemíní vycizelovanou tvorbu jako spíš určitou životní zkušenost, vyzrálost a status quo. Kytarista Adam Hann se jako první člen oženil a narodilo se mu dítě. Healy se pak už čtyři roky nedotkl heroinu, na němž byl v minulosti závislý. Pravidelně si sice dopřává marihuanu, ale i s tou se chce do budoucna rozloučit. „Kouří to každej, ale já jsem závislák, což není v pohodě,“ uvedl frontman pro Pitchfork.
Méně politiky, více lásky
Being Funny in a Foreign Language se má od předchozích dvou nahrávek lišit. Podle Healyho půjde o osobnější desku, ačkoli určité pomrkávání po aktuálních palčivých tématech chybět nebude. „U každé desky, kterou jsme dělali, jsem byl přesvědčený, že musím pořád něco dokazovat. Musela být o všem, co se kdy stalo, co se děje teď, a o tom, co by se mohlo stát,“ vysvětlil Healy. „Tentokrát jsem si řekl, co kdybychom místo opus magnum udělali jen polaroid?“
Nevztahuje se to pouze k menšímu tematickému záběru, ale i úspornější stopáži. Zatímco poslední deska byla rozptýlená na 22 písních a 80 minutách, aktuální bude mít skladeb jen 11 a minut 44, což dělá z Being Funny in a Foreign Language nejkratší album The 1975.
Kapela si stanovila také další pravidlo: vykašlat se na hrátky s počítačem a soustředit se místo toho na živé nástroje, které lze nahrát rovnou ve studiu. „Každý může s technologií něco stvořit, ale my jsme kapela už 20 let, není v tom algoritmus. George je jeden z nejlepších bubeníků na světě, tak ať sakra hraje na bicí. Hann válí na kytaru, tak ať hraje. Chci, aby nahrávky reprezentovaly to, kým jsem, a já jsem hodně věcí,“ tvrdí Healy. „Taky ale nemíním dělat něco pokorně, protože to by bylo zinscenované.“
Na pomoc kapele tentokrát přispěchal jeden z nejžádanějších producentů planety Jack Antonoff. Podle Healyho v tom nebyl žádný kalkul, kterým by si kapela chtěla zvýšit renomé. „V životě jsem nic neudělal kvůli vlivu. Zajímá nás jen to, co je dobré pro kapelu. A Jack byl v danou chvíli pro The 1975 to nejlepší. Provází ho pověst zaneprázdněné osoby, ve skutečnosti je prostě dobrý. Pokud jste se s ním někdy setkali a pracovali s ním, pochopíte, proč o něj mají lidi takový zájem,“ vysvětlil Healy s tím, že plnou kontrolu nad výsledným produktem měl ale jako vždy on sám. A texty zůstaly pro kohokoli z vnějšku zcela nepřístupné.
Pilotní singl nové desky není možná tak politický, jak je u některých písní The 1975 zvykem, přesto si z aktuální společenské situace střílí. „Muže mám rád stejně jako mám rád kávu, plnou sójového mléka a sladkou, aby nikoho neurazila,“ ironicky glosuje Healy situaci, kdy byl internetem částečně „zrušen“.
Právě v textech se zpěvák tentokrát rozhodl držet více zkrátka. Když se po vydání minulého alba vyjádřil k lidem kritizujícím hnutí Black Lives Matter a k vraždě George Floyda, zmínil v té souvislosti jednu ze svých písní Love It If We Made It, kde se zpívá o dušení černochů. Všemocná a nedotknutelná internetová entita Healyho částečně „zrušila“, lidé se totiž domnívali, že se chce na událostech souvisejících s Floydovou vraždou přiživit. Zpěvák se omluvil a odstranil si Twitter. „Nebylo to ze strachu. Jen mi došlo, že pokud chci psát o kulturní válce, tak v ní odmítám být pěšákem,“ vysvětlil.
Píseň Happiness je o jednom z témat, která jsou pro aktuální desku podle Healyho zásadní: o štěstí. Zpívá se v ní o zamilovanosti a strachu ze ztráty milované osoby.
Na aktuální desce proto Healy spíše pátrá po jakýchsi ultimativních cílech: po lásce, štěstí a jednotě. Zásadní otázkou je pro něj především to, zda jsme v dnešní době, kdy stojíme proti internetu a technologiím, schopni najít opravdovou lásku. „Nevím, je to vážně těžké,“ dodává frontman. Na albu se zabývá vztahy i krizí maskulinity, kde na jedné straně stojí extremisté a zastánci patriarchálních hodnot, a na straně druhé milovníci sójového latté.
Jasná a čitelná politická prohlášení tentokrát z desky vynechává. Mění je za křehčí a zranitelnější prohlášení, která se prý skrývají takřka v každé písni. „Láska je příběh, záměr, ale i překážka,“ míní Healy. Autenticita je totiž to, co The 1975 s aktuální deskou hledali.
„Chtěli jsme, aby zachycovala určitý okamžik, nebyla moc vykonstruovaná a ani přeprodukovaná,“ vysvětlil Healy, který kvůli propagaci vlastní tvorby odmítl předskakovat na turné Edu Sheeranovi, ačkoli dostal velmi lákavou finanční nabídku. „Vydělali bychom si tolik peněz, kolik jsme v životě neviděli. Ale nezajímá mě to. Ne proto, že bych neměl rád Eda Sheerana, je v mnoha věcech génius,“ uvedl a doplnil, že hitmakera velmi respektuje, ale vlastní koncerty jsou pro něj přednější.
Jak už název napovídá, píseň I’m in Love with You je přímočarý lovesong. Láska je totiž jedním z témat, které Healy na albu zkoumá. Klip pak navazuje na video k songu A Change of Heart z druhého alba I Like It When You Sleep, for You Are So Beautiful yet So Unaware of It.
Zda se kapela zastaví během turné i v Praze, zatím není známo. Její At Their Very Best Tour je zatím naplánováno jen do Severní Ameriky a Velké Británie. Being Funny in a Foreign Language vychází 14. října.