Ten příběh, jak McGee zahořel pro čtyři mladé chlapce z Irska, je sám o sobě vypovídající. I když není úplně jednobarevný – ještě nedávno jim totiž prý říkal „nafoukaní malí sráči“. Společný vztah majitele labelu a kapely začal v roce 2019. Tehdy mu kytarista Seán Connelly na Instagramu svůj band popsal jako punkrockovou verzi The Streets a poslal demo jedné z vůbec prvních písniček kapely. Setkalo se s ohlasem, proto McGee nelenil a vypravil se do irského města Galway na jednu ze zkoušek kapely. McGee ji popsal jako tu nejlepší zkoušku, kterou viděl od dob začínajících Oasis. A protože se železo má kout dokud je žhavé, ještě ten večer The Clockworks pro svůj label podepsal.
Kapela tím byla příjemně překvapena, protože jak řekl bubeník Damian Greaney NME, „očekávali jsme nejhorší. Sledovali jsme o něm dokumenty a četli knihy. Proto jsme byli připraveni na to, že si poslechne jednu písničku a už ho neuvidíme.“ McGee si opravdu jednu písničku poslechl, byl to posléze vydaný singl Bills and Pills, a měl jasno v tom, že tahle kapela stojí za to, aby se jí věnoval.
Příběh The Clockworks je podobný příběhům tisíců jiných kapel. Spolužáci z pětitisícového městečka Loughrea nacházejícího se v hrabství Galway James McGregor (zpěv, kytara), Seán Connelly (kytara) a Damian Greaney (kytara) se během studií na University of Galway potkali s rodákem z Limericku, basákem Tomem Freemanem. Své prvotní vzhlížení se v akustické tvorbě inspirované Danienem Riceem i pod vlivem soudobého hudebního dění posunuli k indie post-punku, který už je nějakou dobu jejich poznávacím znamením.
Hudebních vzorů měli ale podstatně více. The Strokes, Arctic Monkeys jsou v tvorbě The Clockworks slyšitelní, ale ke svým dalším hudebním inspirátorům členové kapely řadí Billie Eilish a jejího bratra Finnease, Kendricka Lamara, Kanye Westa, Johna Coopera Clarka, The Streets nebo The Smiths.
Když se jim v Galway v západním Irsku, ve městě, poblíž kterého vyrůstali, podařilo vyprodat zásadní klub tamní hudební scény, měli jasno. Smaragdový ostrov je jim malý, ale ani Dublin není tím místem, které by jim mělo stačit. Zamířili proto do Londýna, i bez toho, že by tam měli kde bydlet a měli ponětí o tom, jak takovou drobnost jako život v drahé anglické metropoli zafinancovat.
Na druhou stranu je tato situace donutila o to víc na sobě pracovat. Kytarista Seán Connelly v rozhovoru pro Blowtorch Records konstatoval, že jim v tom pomohla určitá mentalita gangu. „To jsme vždycky milovali. Kapely, které jsme měli rádi, se vždy cítily jako gangy. Byli jsme především přátelé. Za ty roky, co se známe, jsme se nikdy nepohádali. Všichni jsme docela v pohodě.“
Vydaného toho zatím kapela moc nemá. Jen několik singlů a letos v dubnu eponymní čtyřskladbové EP. Nejnovější připomínkou se tak stal poslední singl Advertise Me. Jde o kousavé pošťouchnutí pokrytecké společnosti, která si hlavně pořád na něco stěžuje, spíš než by sama něco aktivně udělala a změnila. Písničku The Clockworks nahráli v Abbey Road studio 3 s producentem Michaelem Rendallem (The Jesus and Mary Chain, Shed Seven, Black Grape). I když jde v Abbey Road o nejmenší místnost, je to dle basáka Toma Freemana pořád pětkrát větší studio než kterékoli, v němž nahrávali předtím. Výrazně se to podepsalo na jejich zvuku, který zní výrazně mohutněji, zároveň má určitý epičtější nádech.
A jak to vypadá s vydáním debutové dlouhohrající desky? Kapela se tomu až donedávna bránila. Důvodem bylo, že nevěděla, zda je vůbec dost lidí, kteří by ho chtěli slyšet a koupí si ho. Zároveň na to čtveřice sama nebyla připravena. Věci se ale mění a vypadá to, že deska by měla vyjít v roce 2023. Skladby už má kapela připravené, zbývá je jen nahrát. Na albu se mají objevit i písničky, které posluchači ještě neměli možnost slyšet, protože má obsahovat i skladbu, ke které nebyl výhradní autor textů, zpěvák James McGregor, schopný pět let dokončit slova.
The Clockworks umí transformovat příběhy do zajímavých, energií naplněných post-punkových pecek. I díky tomu se jim poměrně rychle podařilo zařadit po bok zatím o něco slavnějších Fontaines DC a The Murder Capital.
Do Prahy kapela přijíždí v závěru svého evropského turné. Od konce září během něj projela Anglii, Irsko, Belgii, Nizozemsko, Portugalsko nebo Německo. Už předtím na americké túře předskakovala slavným Pixies. Jen do prosince letos The Clockworks odehráli 70 koncertů na obou stranách Atlantiku. Aktuálně se pohybují v módu, v němž není čas na odpočinek. Když zrovna nekoncertují, tak nahrávají nové písničky, a když nenahrávají, tak je píší. Ale to je přesně to, o čem roce 2019, kdy McGee vstupoval do jejich zkušebny, snili.
Pražský večer v Café v lese zahájí domácí Chief Bromden.