Obrázek k článku Devět zásadních alb Kiss, která musíte slyšet ještě před pražským koncertem
| Jarda Konáš | Foto: Tomáš Černý

Devět zásadních alb Kiss, která musíte slyšet ještě před pražským koncertem

Dobří Kiss se vrací. Ale 13. července do pražské O2 areny legendární zmalovaní rockeři dorazí možná úplně naposled. Jejich šňůra se totiž jmenuje The Final Tour Ever – úplně poslední turné. A tak jsme pro vás vybrali devět alb, jejichž poslech se před koncertem vyplatí zopakovat.

Zrod legendy

Kiss (1974)

Jestli je něco pro začátek kariéry Kiss typické, tak především fakt, že vstupenky na koncerty prodávali rozhodně lépe než své desky. Přitom už na debutu nabízeli všechno, čím se později proslavili: přímočaré skladatelství postavené na rázných kytarách a srozumitelných textech, dotaženou image komiksových postav i nasazení, které nenechá posluchače vydechnout. Debut se po vydání sice prodával neslavně a neměl žádný velký hit, přesto se už tehdy zrodila legenda, kterou hudební trh s odstupem několika let nakonec docenil – s komerčním úspěchem kapely v druhé půlce sedmdesátek se zpětně začaly dobře prodávat i první nahrávky.

Budoucí inspirace

Hotter Than Hell (1974)

Už devět měsíců po debutu přišli Kiss s druhou deskou. S producentskou dvojicí Kerner–Wise už se dobře sladili, vyhráli se skrze intenzivní koncertování a ve studiu se rozhodli přitvrdit.
Bezstarostný rokenrol vzal za své, hudba potemněla a texty otevíraly ne tak veselá, místy až nepříjemná témata. Z komerčního hlediska tu pořád nebyly hity, i tak ale některé skladby dokázaly posluchače i hudebníky zasáhnout natolik, že je později coverovali třeba Anthrax, Megadeth, Dinosaur Jr. nebo Melvins.

Živák do plnejch

Alive! (1975)

Pro Kiss od samého začátku platilo, že na koncertech ze sebe dávali fanouškům maximum. Každý cent ze vstupenky se měl vrátit jako zážitek. Na jaře 1975 jeli turné se setlistem, na který narvali ty nejšťavnatější a nejráznější skladby z prvních tří desek a během čtyř koncertů pak nahráli Alive! Je to živák, který dodnes patří mezi nejlepší koncertní alba v rockové historii.
Jde o první desku, se kterou se Kiss dostali do desítky nejprodávanějších alb v domovských USA a právě Alive! posloužila jako odrazový můstek do komerčně úspěšnější druhé půlky dekády. Jak už to tak bývá, kritika tehdy album sestřelila. „Hrozné, trestuhodně repetitivní, ubíjející monotónností a jakž takž zabaví na deset minut,“ psali v Rolling Stone. 

Vzhůru do šoubyznysu

Destroyer (1976)

Velká kapela si žádá velkou desku, velká deska si žádá velkou produkci. Kiss se už etablovali jako úspěšná koncertní skupina, teď přišel čas začít prodávat. Nově oslovený producent
Bob Ezrin učil kapelu od základů jinému, komerčnějšímu přístupu. Syrovost předchozích desek byla pryč, Destroyer je album plné aranží, smyčců, sborů a všelijakých dalších kudrlinek. Ezrin byl pedant, který nestudované muzikanty donutil učit se hudební teorii a ve studiu používal píšťalku jako sportovní trenér. Paul Stanley později natáčení Destroyer přirovnal k hudebnímu výcvikovému táboru, ale uznal, že se jako kapela v mnohém poučili. Kiss se od tohoto okamžiku stali součástí rockového mainstreamu, z alba vymáčkli několik hitů včetně úspěšného dvojsinglu Beth / Detroit Rock City. 

Konec jedné éry

Love Gun (1977)

Fanoušky je Love Gun považovaná za poslední desku „starých Kissáků“ a je to celkem přesné označení, protože pak přišlo několik let experimentování, sólových projektů, změn v sestavě
a jistého tvůrčího rozředění. Jak už tehdy bylo v módě, na Love Gun zpívá celá kapela, poprvé si své hlavní party odzpíval i Ace Frehley. Z komerčního hlediska Kiss vítězili na všech frontách, doma v USA byli populárnější než Aerosmith i Eagles. Love Gun se v Americe vyšplhala na páté místo žebříčku prodejnosti a dobře se jí dařilo i v Evropě, Japonsku a Austrálii. Bylo to oficiální, z Kiss se stala světoznámá kapela.

Tak do tance, mládeži

Dynasty (1979)

Na konci sedmdesátek popularita disco hudby pronikla i do bigbítu. Taneční singly vydali Rolling Stones (Miss You), Rod Stewart (Da Ya Think I’m Sexy) nebo právě Kiss, kteří na Dynasty přišli s písní I Was Made for Lovin‘ You. Byl to okamžitý hit, jenom singl prodal přes milion kopií, a zajistil Dynasty komerční úspěch, jaký už kapela nikdy nezopakovala. Jak už to tak bývá, část fanoušků nad Kiss zlomila hůl s tím, že se z nich stali komerčáci, ale minimálně stejně velký počet nových fanoušků kapela během této disko kapitoly získala. Říká se, že hudebníci sami tehdy do komerce nechtěli a skladbu složili během několika hodin natruc, aby vedení labelu ukázali, že diskošku složí každý. Ať už to je pravda, či ne, I Was Made for Lovin‘ You je dodnes nejhranější skladba Kiss v rádiích a naprostá stálice v koncertním setlistu. 

Čas přitvrdit

Creatures of the Night (1982)

Po úspěchu Dynasty měli Kiss problém. Jejich další desky se v žebříčcích prodejnosti skokově propadly a fanoušci začali remcat, že kapela měkne (nutno dodat, že tehdejší studiovky tomu dost odpovídaly). Hudebníci proto zaveleli k obratu a začali fanoušky konejšit, že nová deska bude návrat k hard rocku a nejtvrdší nahrávka, s jakou kdy přišli. Paul Stanley dokonce začal v rozhovorech o Kiss mluvit jako o heavymetalové kapele. Creatures of the Night skutečně přišla s tvrdou polohou, na změnu zvuku měl vliv odchod Ace Frehlyho a jeho náhrada Vinnie Vincentem, ještě před začátkem prací na desce odešel i bubeník a zakládající člen Peter Criss, kterého nahradil Eric Carr. Změna sestavy Kiss prospěla, skutečně přišli s tvrdším zvukem, ale tím proměna kapely ani zdaleka neskončila. Doznívala i éra jejich slavné image. Videoklip k I Love It Loud byla poslední možnost vidět Kiss v maskách.   

Konečně zase úspěch

Revenge (1991)

Po celé osmdesátky hráli Kiss bez mejkapu a točili desky lavírující někde mezi glamrockem a hairmetalem. Nechali to za sebou a do devadesátek vstoupili zase jako hardrocková stadionová kapela, byť stále bez masek. Revenge je první deska od Dynasty, která se prokousala do desítky nejprodávanějších alb v USA. Může za to masivní úspěch singlu God gave Rock’n’Roll to You, který dostal znovu kapelu do hitparád a má za sebou silný příběh. Jde o poslední skladbu, na které se podílel bubeník Eric Carr. Kvůli pokročilé fázi rakoviny už neměl sílu bubnovat, natočil alespoň vokály. Hit výrazně zabodoval i v evropských rádiích. Kritika Revenge strhala, ale komerční úspěch desky připravil půdu pro comebackové turné v polovině dekády.

Comeback s velkým C

Psycho Circus (1998)

Po comebackovém turné přišlo comebackové album. Stará sestava, starý tvrdý zvuk, návrat k maskám. Podle fanoušků i novinářů Psycho Circus strčila do kapsy všechno, co Kiss nahráli během patnáctiletého období bez mejkapu. Titulní singl Psycho Circus je vůbec první skladba, se kterou se Kiss v Americe dostali na špici rockové hitparády. Následné výpravné turné hodně definovalo podobu koncertů, se kterými kapela dodnes jezdí po světě. Kiss byli definitivně zpátky, tak jak si je fanoušci kdysi zamilovali.