Obrázek k článku Nejen černá a bílá. Tomáš Průša natočil pestré album se skvělými hosty
| Dany Stejskal | Foto: Jindřich Oplt

Nejen černá a bílá. Tomáš Průša natočil pestré album se skvělými hosty

Černá a bílá, plnohodnotné autorské album Tomáše Průši, je příjemná záležitost, která se v rámci žánru v poslední době u nás vidí, respektive slyší málokdy. Jsem rád, že to Tomáš dotáhl od prvního vydaného EP Rock Folk People přes Andband až sám k sobě. K Tomáši Průšovi, sebevědomému autorovi i interpretovi, který ví, kam chce jít.

Znám Tomášovy nahrávky vlastně od roku 2017, ale jeho historie psaní a zpívání vlastních písní začíná u folkových věcí tak dávno, že je neslušné o tom mluvit. Teď mám před sebou profesionálně natočené, ale hlavně napsané a zaranžované album, žádný amatérismus z laviček v parku. Tomáš nejenom že umí napsat dobrou píseň, Tomáš si také umí vybrat skvělé spoluhráče, a to je snad ta největší deviza. Album je nesmírně zvukově a vlastně i žánrově barevné, od předchozích nahrávek se primárně liší fantastickým pianem v podání Ondřeje Kříže, jenž bere do ruky i foukací harmoniku, a samozřejmě kytarami Jendy Sládka. Spousta hostů podtrhává zvukovou rozmanitost desky: Josef Malina housle, Luboš Malina banjo, Luboš Novotný dobro, Petr Tichý kontrabas. A když se s takovými muzikanty rozhodnete natočit něco v Sono Records, nemůže to dopadnout špatně. A protože Tomáš je zvyklý nenechat nic náhodě, výběr producenta se ukázal jako sázka na jistotu: Mishan Pajdiak.

A ještě jeden skvělý tah Tomáš na Černé a bílé udělal. Ke spolupráci na vokálech a nakonec i titulním duetu přizval Janu Zenáhlíkovou a celé album poslal najednou o level výš. Nebudeme si nic nalhávat: Tomáš má občas rezervy ve zpěvu, a přestože na sobě opravdu maká, mít vedle sebe takový hlas je vždycky skvělý support. Jana Zenáhlíková předvádí, že může zpívat cokoli, což je pro takhle žánrově rozkročenou desku výhodou. V titulní skladbě si to celé rockově krade pro sebe, oproti tomu nádherně něžnými vokály v písni Chtěl bych Ti říct stojí za Tomášem.

Pokud si tohle album pustíte, dostanete folkrockový základ s trochou blues, jazzu a country. Jako bývalí marketéři bychom s Tomášem určitě tenhle produkt popsali jako „vhodný pro každou denní i noční dobu, ať jste zrovna doma, v autě, nebo v práci, prostě ať děláte cokoli“. Já jsem přesvědčen, že tohle album je atraktivní pro každého, kdo má rád poctivou a nestydím se říct středoproudou českou hudbu. Ano, jsem přesvědčen, že tahle muzika do kvalitního středního proudu patří. Dobře napsané, skvěle zahrané, srozumitelné. 

VERDIKT: 90 %

Za doby karantény si Tomáš Průša a Honza Sládek spolu natočili několik demo písniček. A nakonec je z toho album, které rozhodně stojí za pozornost posluchačů, ale i dramaturgů rozhlasových stanic.

Momentka z nahrávání v Sono Records. Foto: Tomáš Průša